Město Nový Knín

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Město Nový Knín

Město Nový Knín

Archeologické průzkumy novoknínské oblasti dokládají osídlení již před 20 000 lety. Trvalého osídlení se oblast dočkala v průběhu 9. – 10. století. Budují se zde dvorce v Novém Kníně a Živohošti. Podle výkladu jména (Knín) asi původně patřil českým kněžnám.

Ke konci 12. století vstoupil Knín také do psané historie. Bylo to při příležitosti dojednání míru mezi Přemyslovci, pražským Bedřichem a moravským markrabětem Konrádem II Otou tzv. Knínský mír. Na dvorci pobýval v letech 1218 – 1219 Přemysl Otakar I.

V Horním městě se dolovalo zlato. Součástí těžebních okrsků byly úpravny vytěžené rubaniny. Byly to mlýny, ve kterých se mlela již upravená hornina na jemnou drť. Součástí byly i kovárny. Hornická činnost kladla vysoké nároky na dostatek dřeva.

Ve městečku byla samospráva, zajišťující chod hornického podnikání. Představoval ji královský výkupčí zlata společně s městskou radou – konšeli. Lze předpokládat, že již v té době byly městu dány privilegie. O první listině víme už ze 7. 6. 1437, kdy ji pro Nový Knín vydal Zikmund Lucemburský. Listina však shořela, a proto roku 1461 nechal vyhotovit novou listinu král Jiří z Poděbrad, ve které potvrdil dosavadní výsady.

Z výsledků těžby v první pol. 20. století, lze odhadnout výtěžnost z rudy na stovky gramů Na tunu, v některých případech až 1 kg zlata na tunu. Šachty dosahovaly hloubky 80 – 200 m. Období husitských válek znamenalo zastavení důlní činnosti.

Až král Vladislav Jagellonský v roce 1479 potvrdil výsady města. Až do začátku 18. Století docházelo několikrát k útlumu a znovu zrození těžební činnosti. Začala se rozvíjet jiná řemesla.

Poslední pokus o dolování byl proveden za druhé světové války a krátce po ní (1957). Město si zachovalo starobylý ráz.

V roce 1999 byla otevřena expozice shrnující hornickou slávu města.

Zdroj:

oficiální stránky města Nový Knín