Město Kutná hora

074 the main square
Kutná Hora náměstí

Město Kutná Kutná

Historie Kutné Hory je nerozlučně spjata s dolováním stříbrných rud na zdejším území.

Známé počátky dolování stříbra spadají do druhé poloviny 13. století, ale již v 10. století byly na nedalekém hradišti v Malíně – významném sídle rodu Slavníkovců, raženy stříbrné denáry a je tedy pravděpodobné, že surovinovou základnu tvořily povrchové partie ložisek stříbrných rud v blízkém okolí hradiště.

V roce 1142 byl velmožem Miroslavem z Cimburka v blízkém Sedlci založen cisterciácký klášter jako první tohoto řádu v Čechách. Mateřský klášter ve Valdsassen v Horní Falci patřil do tzv. Morimonské linie cisterciáckých klášterů věnujících se důlnímu podnikání. To by nasvědčovalo tomu, že již tehdy byla zdejší naleziště stříbra známa.

Na konci vlády krále Přemysla Otakara II. vznikl název původní hornické osady Cuthna antiqua – Stará Kutna. V roce 1290 došlo k legendárnímu sběhu lidí ke Kutně, vypukla stříbrná horečka a bylo zde chaoticky vybudováno důlní městečko pro desetisíce horníků. Město se stalo královským a bylo vybavováno četnými výsadami.

Kolem roku 1300 král Václav II. vydal královské horní právo – v té době moderní zákoník upravující důlní podnikání, na jehož základě si král zajišťuje svůj podíl z dolování tzv. urburu.

Václav II. v té době provedl rovněž mincovní reformu a nahradil do té doby používané různorodé denárové mince vyráběné v mincovách v různých městech novou jednotnou mincí – tzv. pražským grošem.

Od poloviny 14. století sice těžba stříbra klesala, ale město přesto neztratilo svůj význam a Vlašský dvůr se stal sídlem krále Václava IV.

V roce 1448 byl na zemském sněmu pořádaném ve Vlašském dvoře přijat za zemského správce pozdější král Jiří z Poděbrad a v roce 1471 se zde uskutečnila volba krále Vladislava Jagellonského.

V Kutné Hoře pak vyrostly mnohé pozdně gotické stavby, obnovena byla i výstavba kostelu sv. Barbory.

Úpadek dolování nastal v polovině 16. století, protože rudní žíly směřují stále do větších hloubek. Další ránu zasadil koncem 16. století především obrovský příliv stříbra z Ameriky a po třicetileté válce nastal konec dolování stříbra.

Za druhé světové války zahájila německá okupační správa těžbu olověných a zinkových rud, v níž se po válce pokračovalo až do roku 1991, kdy byl poslední důl uzavřen.

Historické centrum Městské památkové rezervace spolu s kostelem sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je od roku 1995 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Zdroj:

Kutná Hora http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=153&cid=167&scs=153