Klášter Sázava

sazava3velka 2

Klášter Sázava

Nejstarší kostelík zasvěcený Panně Marii a sv. Janu Křtiteli a první prostá obydlí slovanských mnichů ze 30. let 11. století byla dřevěná, sroubená z klád a břeven. Jak vypověděly archeologické průzkumy, jádro tohoto kláštera bylo rozprostřeno ve středu dnešních klášterních budov. Tuto podobu si klášter udržel až do konce 11. století.

První kamennou stavbou byl kostel vysvěcený v roce 1070 a zbudovaný na půdorysu řeckého kříže ke cti sv. Kříže. Slovanští mnichové jej však nebudovali pro sebe, ale pro potřeby laické osady, která se usadila v jejich těsné blízkosti.

Základy tohoto kostela v místě dnešní severní zahrady můžete obdivovat dodnes. Koncem11. století zahájil opat Božetěch, románskou přestavbu původního dřevěného kostela ve výstavnou baziliku. Když dobudoval její východní závěr s kryptou sv. Kosmy a Damiána, nechal jej v roce 1095 vysvětit.

Velkoryse pojatá stavba měla v té době dvě věže se zvonicemi, ale zůstala jako celek nedokončená. Z románského jednolodního kostela se stala nádherná krásně vymalovaná trojlodní bazilika. Stále ještě původní, jednoduchá dřevěná stavení z doby počátků kláštera, vystřídaly nové kamenné budovy.

Další velkolepý rozvoj, nyní již v gotickém stylu, klášter zažíval od druhé poloviny 13. stol. Započal za vlády posledních Přemyslovců. Vrcholil ve 14. století za vlády Lucemburků, zvláště za vlády císaře Karla IV. a byl násilně uzavřen začátkem 15. století husitskými bouřemi. Gotická obnova byla zahájena úpravami kostela, kde spočívaly ostatky zakladatele kláštera sv. Prokopa, který byl v roce 1204 svatořečen.

Husitské války, které znamenaly pro mnoho klášterů v Čechách definitivní zánik, sázavský klášter nezničily. Mnichové sice byli v roce 1421 vyhnáni, klášter vyrabován, ale kostel s hrobem sv. Prokopa a klášterní budovy zůstaly. Majetek kláštera se však na více než 200 let v důsledku změněných poměrů, ke kterým došlo po zklidnění husitských bouří, dostal do zápisného vlastnictví bohatých světských pánů.

Nový rozmach kláštera nastal po třicetileté válce v polovině 17. století. Benediktini vykoupili alespoň částečně svůj majetek zpět a opat Nigrýn zahájil obnovu kláštera raně barokní přestavbou chrámu.

V roce 1785 Josef II. klášter zrušil. Klášter a jeho panství se stalo majetkem světských zámeckých majitelů. Ti provedli poslední stavební úpravy, jejichž cílem bylo přizpůsobit zvláště budovu bývalé klausury pro pohodlnější zámecké bydlení a zastřít stavební ráz kláštera.

Dnešní podoba Sázavského kláštera je otevřenou čítankou uměleckých slohů od 11. století až do novověku. Odráží se v ní tisícileté dějiny naší země až po současnost.

Prohlídka Sázavským klášterem je současně návštěvou poutního místa ke sv. Prokopovi.
Návštěvník či poutník navštíví místa, kam po staletí přicházeli jeho předkové pro uzdravení a duchovní posilu a kde na úsvitu českých dějin vyrostlo významné duchovní středisko a centrum slovanské vzdělanosti a písemnictví. Prohlídka je současně procházkou českými dějinami, architekturou a uměním našich předchůdců od 11. století až po současnost.

Staroslověnská Sázava se spoustou středověkých rukopisů ve slovanském, latinském i českém jazyce, která překračuje hranice Čech je i vystavená faksimile Remešského evangeliáře, památka spojující Sázavský klášter, Emauzy na Novém Městě Pražském s Cařihradem a Francií a také archeologické nálezy z prostředí Sázavského kláštera a z Velké Moravy, kde díky sv. Cyrilovi a Metodějovi rozvoj naší kulturnosti ve slovanském jazyce započal.

Zdroj: